Ty jo. Já vlastně ani nevím, na jaké příčce našeho rodinného žebříčku si stojím. Nikterak vysoko to jistě nebude. Vzhledem k mojí samostatnosti a dospělosti. Takže svou žebříčkovou pozici mileráda přenechávám malým nebo závislým. Třeba i neteřím, které mám. Ani mi nikdo nemusí sdělovat, že klesám. Je mi naprosto jasný, že někdo potřebuje být výš. Vlastně jsem ráda, že jsem nízko. Znamená to, že jsem svébytná. A to já ráda.
Být teta je moc hezké. Mám ráda děti a děti mají rády mne, takže si to vzájemně moc užíváme. Taky si to užívej, dokud bude tvá neteř nebo synovec bezelstné mrně. Já mám svou tetu i strejdu taky ráda. Mám ráda všechny své příbuzné a ráda je občas vidím. Role tety je nezastupitelná. Teta neprudí, nevychovává, rozmazluje a mazlí. Navíc je většinou mladší než babička, tudíž má víc energie na blbnutí. Takže tohle všechno dělej a budeš výbornou tetou.
Zrovna o Vánocích mi brácha (stojící výš na rodinném žebříčku) říkal, že mu má pětiletá neteř (stojící výš na rodinném žebříčku) vyhrožuje, když je na něj naštvaná, že si vezme batoh a půjde bydlet ke mně. Asi mě má ráda.