Tak já mám občas, pokud někdo ve společnosti sedí stranou, trochu tendenci přemýšlet stylem "neválcujeme ho moc"?

Jako že se člověk sám rád rozkecá, ale nerada bych se dostala do situace, kdy ten druhý sedí a kouká a rád by se zapojil, ale já (včetně zbytku společnosti) mu k tomu nedám prostor.

Sama jsem to zažila (že někdo nepustil ty ostatní ke slovu) a moc příjemné to nebylo, tak bych to nerada dělala někomu jinému.

A z toho by možná mohly vyplynout i takové dotazy, které tu popisujete jako nepříjemné - zjišťování, jestli ten člověk nesedí v koutě proto, že mu nedáváme prostor nebo že se bavíme o věcech, který mu nic neříkaj (ale u jednoho kamaráda, který je tedy asi introvert, mi úplně stačilo, když řekl "to je OK, já rád poslouchám", a pak bylo jasný, že on to tak CHCE, a nám kecálistům je příjemný mítposluchače)