Určitě nejsem od nátury introvert, přesto nejsem družící se osoba.
Po pracovní době vyhledávám ticho a klid.
Mám ráda samotu, klidně týden. S obavami jezdím každý rok na krátkou dovču, kde je cca 500-700 lidí, většinou to jsou jedni a ti samí. Řekneme komunitní záležitost. Paradoxně můj introvertní manžel se těší převelice a já hledám únikové cesty. Ve finále tam jsem a nejsem...zvládnu ubytování s ostatními v hotelovém komplexu, zajdu do jídelny, ale ze společných akcí se vyvleču s tím, že jsem šla SAMA na túru. Mi to vyhovuje. Ostatní již neřeší to, že tam nejsem, ale to, že jsem někde v lese a na horách SAMA

Naprosto ignoruji nákupáky, ale tím nikomu neubližuji
Přátelé a známí si již zvykli, že nepatříme k těm aktivistům v okolí, kteří pomyjou skleničky od jedné návštěvy a mohou je pomalu prostírat pro návštěvu druhých. Tohle jsem zvládala, když mi bylo 25, teď už fakt ne.