Kudlo,
ale v rámci té "jejich" skupiny to právě odlišitelné nebylo, protože na tom byli všichni úplně stejně. Nebo "plus mínus" stejně.
Milovníci opery netvoří žádnou "třídu". Milovník opery je postava, která se vyskytuje napříč spektrem, pouze bude statisticky častější např. mezi lékaři než mezi horníky, nikoli proto, že by horníci byli nekulturní barbaři z titulu svého povolání, ale prostě proto, že většinou nepochází z prostředí, kde by se vztah k tomuto typu umění pěstoval a musí k němu přijít jinak, což je náročnější.
Pokud chceš nějakou paralelu, použitelnou pro současnost, tak zkusím třeba zde tak populární "bezúčelné přemisťování se". Cestování pro zábavu bylo nejprve výsadou šlechty, její zvyky posléze převzali zámožní měšťané, a kdo nebyl až tak zámožný, aby mohl jet "k móři", jezdil alespoň na letní byt, přesněji tedy "posílal rodinu na letní byt a dojížděl za ní o nedělích". Tím se odlišil od "chudiny", která samozřejmě nemohla jezdit nikam. V dnešních poměrech už může jet k moři kdekdo, samotný pobyt u moře jako status neobstojí, takže se jednotlivé skupiny dělí podle typu destinace, způsobu dopravy, ubytování... jinými slovy, ti nejbohatší si koupí ostrov v Karibiku, ti méně bohatí si tam koupí apartmán, další na žebříčku tam jezdí jen do hotelu, a podle toho, jak vysoko na tom žebříčku jsou (teď pro zjednodušení vyjímám ty, které to nebaví a jezdí jinam, bude to fungovat i s lyžováním nebo jakoukoli volnočasovou aktivitou v zahraničí) tam buď létají pravidelně nebo jednou za život... anebo taky nikdy.