Přidat odpověď
Každé děcko je jiné. My měli dvakrát dva sourozence, co si vyhráli spolu + jejich kamarády, co u nás byli dennodenně. Nebaví mě hrát si s dětma, ale strašně ráda pozoruju, jak si hrají.
A co pozoruju kolem a v rodině a tak. Jsou děti, co si vystačí samy, to jsem byla třebas i já...naše nejstarší vnučka, moje první dcerka...a pak jsou děti, co jsou nalíplý na matce a chtěj společnost, pozornost, kamarádku, parťáka. To je moje mladší vnučka, desetiletá, pořád jí to maminkování ještě nepřešlo.
Podle mě nejlepší sehnat mu kamaráda, parťáka, ne že by to úplně eliminovalo nalepení na mámu, ale výrazně to pomůže. Aspoň u nás..
Předchozí