tak trochu věštění z křišťálové koule je to, pokud chlap od začátku nevykřikuje, že děti jsou uřvaný parchanti, ale jestli chceš tak ti ho udělám. A v průběhu života se to prostě mění. Všechny, které tu máme chlapa víc než 10 let si asi umíme vzpomenout jak se choval dřív a vidíme nějaké změny. Taky záleží na dítěti. Nebude to znít hezky, ale některé děti si druhého získat třeba moc neumí a chlapi se v tomhle moc nesnaží najít si tu cestu sami. Já třeba vidím obří rozdíl mezi životem bez dětí, já ještě na škole, manžel ve VŠ školství, tři měsíce prázdnin. Hromada času i energie. Dneska obří barák, děti dvě, pracujeme oba na full time. Nějaký hraní je to poslední co tě v pátek večer zajímá, ale neznamená to, že to neumíme nebo nechceme...