Vycpávky jsem milovala /dnes bych je na sebe nevzala/, měla jsem velmi úzký pas a velká prsa a vyšpulený zadek, tak se tím dorovnaly proporce, obzvlášť pokud měl člověk dle tehdejších trendů hlavu s účesem jak pátrací balón
Co se týká materiálů, tak se muselo plést a šít, problém byl jsen s úpletovinou, ta se sháněla blbě. Vybavuju si, že mikiny se šily z růžových bombarďáků entlem, protože overlock se do domácnosti nekoupil, přestože jsem byla z rodiny krejčových /teta oděvní průmyslovku, babička, a obě pratety uměly šít parádně, jedna z nich pracovala u Podolské a i v totalitě navrhovala a šila kostýmy pro Ivetu Simonovou nebo Evu Pilarovou na pódia/. To, co posílala teta ze Švýcarska nebo mámina kamarádky ze Západního Německa, byly věci kvalitní, jak materiály /hlavně bavlna/, tak střihy a zpracování. Revoluce mi zastihla na prahu plnoletosti.