Půlko,

přesně.

Neříct si a pak se divit, to mi přijde jako hloupost toho, co si neřek.

Navíc to vnímám jinak tam, kde je to "kdo dřív přijde, ten dřív mele" (tam bych se snažila spíš pouštět), a jinak tam, kde se dá koupit místenka.

Pokud někam jedeme vlakem a chcem si sednout, tak je na nás, abychom si zajistili místenky. Nekoupit si ji a spoléhat se, že mě pustí někdo, kdo na to pomyslel dopředu a koupil si ji, to mi přijde jako dost vyčůraný.

(Navíc, ač jsem velký příznivec kojení, tak ROČNÍ dítě už není nutný kojit za každou cenu všude, pokud mám sama pocit, že tam na to nejsou podmínky)