Tante, přesně.

Také mám bohužel už nějaké ty zkušenosti, a největší nepřítel v tomhle opravdu není tělo, ale hlava (jak toho panovačného, tak toho pečovatele).

Protože dost velkej průs.r je, když to ten panovačnej dělá, ale ještě mnohem větší, když to ten pečovatel nedokáže odfiltrovat a racionálně si říct "dělám toho pro něj hodně, dokonce víc, než bývá běžně zvykem, takže rozhodně nejsem nevděčná dcera/vnučka, ale požadavek, abych celej svůj život přizpůsobila jeho rozmarům, už je přes čáru. Když ho na ty hroby vezmu o dva dny pozdějc, vůbec nic se nestane. Když má kvůli tomu pindy, je to nespravedlivý a neměla bych se nechat strhnout k tomu, abych si to začala myslet taky.