7mi, jenže Ty si strašně protiřečíš (a nejen v tomto).

Na jedné straně píšeš, jak Tě to štve (a nedivím se Ti, myslím, že Tě to štve oprávněně), ale jakmile na to přijde řeč blíž, tak to začneš vášnivě obhajovat a vlastně to otočíš proti tomu, kdo Ti původně vlastně přitakal, že Tě to štve právem.

Tak buďto Tě štve podporovat 29letého člověka (tj. ve věku, kdy Ty už jsi dávno stála na vlastních nohou a možná měla koupený i ten byt za vlastní vydělané peníze), aby váhavě dostudoval školu, kterou sice označuješ jako prestižní s tím, že jsou její absolventi schopni dobře se uplatnit, ale vzápětí řekneš, že i to uplatnění a dokonce i jeho soběstačnost pak budete muset řešit vy.)

To bych chápala, ale pak bych neviděla důvod rozčilovat se na jeho matku, že ho nepodporuje taky.

Nebo si myslíš, že je to správné ho podporovat do roztrhání těla, ale pak bych zase neviděla důvod zlobit se, že to musíš dělat.

Případně ještě vidím možnost, že to je nutné dělat "pro klid v rodině".