"Tak občas holt máš splín. Není přece povinnost mít furt dobrou náladu a sršet optimismem"

taky mě to zaujalo... připadá mi přirozené, že jsou období, kdy se necítím nijak skvěle, padá na mne splín, cítím se unavená, podrážděná, upadám do melancholických nálad... pak se zase vyjasní a skutečně srším optimismem... u mne je to třeba hodně ovlivněno slunečním světlem, ale někdy ani žádnou souvislost nevidím...
je teda pravda, že se snažím neventilovat ven svoje smutnější stavy, ale přesto mi to připadá jako přirozený běh života...