Já se s věkem hlavně posouvám mezi žánry.
Jako dítěti se mi líbil líbivý střední proud, s dospíváním přišel bigbít, pak jsem dozrála k jazzu a klasice.
Ve dvaceti jsem byla schopná celý den poslouchat komerční rádio, dneska bych to nedala ani pět minut.
Tehdy bych naopak nedala operu.
Jediné, v čem jsem celoživotně konzistentní, je dechovka, kterou bytostně nesnesu.