Nemám s tím osobní zkušenost, ale myslím, že stačí říkat pravdu, resp. nelhat. Pokud zatím o takovém člověku nechci moc mluvit, tak bych asi neříkala, že "jdu na rande", ale jdu s někým (známým, kamarádem) do kina nebo na kafe nebo na večeři ... Pokud by se děti výslovně ptaly (protože ve věku 10 - 16 let už taky něco o životě vědí), jestli to je rande, tak bych klidně řekla, že asi jo, ale že uvidíme, jak to bude dál a nebo že "vlastně nevím, prostě si jdeme popovídat do kavarány". Pokud bych mohla "rande" absolvovat aniž by děti o tom věděly, tak bych neříkala asi nic až do doby, kdy třeba bych chtěla společný výlet nebo tak něco ... Nemyslím, že je třeba dětem oznamovat po prvním sexu, že mám "vážný vztah". Prostě podle okolností, řekla bych, co potřebují vědět (protože třeba nebudu doma nebo pojedeme někam společně) a na co ptají (v případě dotazu na sex si dovedu představit i že bych zalhala, pokud by šlo o nějaký úlet hned na začátku a ten vztah by byl ještě hodně nejistý)...