Já bych vzala do úvahy i to, jak důvěrný vztah má s tím dítětem. Zda jsou zvyklí spolu hodně mluvit o svých životech a pocitech, sdílet. Ale jak to popisuješ, tak to dítě už musí tušit, že se rýsuje nový partner. Pokud spolu mají společné aktivity nebo rodič s ním odchází za zábavou. Já bych to asi moc nerozebírala, život to dítěti zatím nijak zásadně neovlivňuje, detaily z potencionálního partnerského života znát nepotřebuje. Prostě bych mu řekla, že mě ten XY baví, je mi s ním dobře a dál se uvidí. Dítě má svých starostí dost, nemusí si brát do hlavy, v jaké vztahové fázi se zrovna nachází jeho matka.
Když bych hledala nového partnera a byla v oťukávací fázi, tak bych to dítěti zatím vůbec neříkala. A když by se to ubíralo vážným směrem, tak by se to řeklo tak nějak samo, protože by dítě vidělo šťastnou a zamilovanou mámu a chlapa, co je nějak podezřele často s ní i s ním. Partnerské problémy bych asi neprobírala, ty jsou partnerské a ne dětské.