Tak v takovém případě bych to viděla na prosté "OK, já ho tam ale vodit/vozit nemůžu, budeš ty?" Pokud by k tomu ten druhý rodič nebyl ochoten rovnou, bylo by vymalováno, pokud by postupně ustal, tak by bylo na něm vymyslet, jak dál (já jsem dopředu deklarovala, že ho vodit nebudu moct)

To druhé je otázka - sice by se nabízelo, že cokoli jiného než "pro dítě všechno" je špatně, ale já bych se také zamýšlela, jestli dát dítě na sport tak finančně náročný, že by to znamenalo výrazné omezení všech ostatních členů rodiny.

Problém by byl, kdyby ta finančně náročná věc znamenající výrazné omezení pro všechny byla ta věc, kterou by dělal ten rodič. Ale považuju za tak nějak přirozené nastavení, že něco takového není fér, aby měl kterýkoli člen rodiny.