Já jsem po rozvodu své partnery představovala jako moje kamarády a nikdo s námi nebydlel. Jen jsme jezdili na výlety nebo šli do kina a tak.
Když jsem poznala MM, tak naopak dost tlačil na společný program s mým synem. Abychom se všichni poznali a něco si užili. Klukovi bylo ale 7, takže nejdřív to byl prostě kamarád, časem pochopil, že je to partner a čekali jsme rodinu.
Dětem ve věku kamarádky bych řekla, že mám kamaráda a kdyby se to začalo přechylovat do partnerství, které má naději na to, že vydrží, tak by to byl přítel. Ale děti nejsou hloupé, navíc polovina děcek ve třídách je z rozvedených manželství, dnes to prostě nikoho nepřekvapí..