ale to přece nemusí být obviňující monolog, prostě jim řekneš pravdu a mluvíš o tom jak to je, bylo. Chápu rozdíl v tom, že před tebou bude sedět prvňáček, ale pokud je dítě v pubertě tak cancy typu už se s tatínkem nemáme rádi jsou k čemu? Vím, že je to spíš o emocích a v určité chvíli o tom třeba člověk ani nemůže bez slz mluvit, tak časem, ale mluvit o tom s dětmi a ukazovat jim řešení je podle mě správně. Aby měly jen vlastní názor na to proč rodiče nejsou spolu z toho co vydedukovali bez info od OBOU rodičů je dle mě špatně.