Vlku, nevím, zda je to o hledání nebo o smíření se se sebou. Ja jsem měla dlouhý roky ujímání z toho, že nejsem tak skvělá, šikovná, krásná, nedělající chyby jako všichni kolem. Potom se seslo několik drobností, včetně 1 diskuze tady a já si uvědomila, že spousta lidí kolem mě dělá voloviny někdy násobně větší, než já. Že leckdy jsou nejistí, jen to nedávají znát (já na sebe vybleju mnoho věcí). A hlavně - že nikdo nečeká, že budu dokonalá. No a řekla jsem si, že mám buď možnost se užírat do smrti - protože zásadně změnit se neumím. Nebo se vzít na milost s veškerou nedokonalostí. Oni totiž ti nejvíce sebevědomí jedinci jsou kolikrát objektivně jen sebestřední nafoukanci.