Vlku, nevím, jestli je to vyloženě hledání, ale není to tak dávno, co jsem měla tak nějak pocit, že věci nejdou, tak, jak by měly, nebo jak bych chtěla...byla jsem tak nějak bez energie, bez nálady, bez cíle..k tomu syn měl zrovna takové svoje horší období a nějak jsem se v tom plácala....a asi ne náhodou jsem instinktivně jednou v knihkupectví sáhla po knížce Dalajlamova kočka (David Michie)...a nemohla jsem se od toho vůbec odtrhnout...je to napsané takovým milým, laskavým a humorným způsobem...spousta zajímavých myšlenek (ale já k buddhismu inklinuju už někdy od puberty, spousta věcí je mi tam hodně blízká)...a pak jsem přečetla ještě další dva díly (Dalajlamova kočka a umění příst a Dalajlamova kočka a umění meditace) a hodně mi to pomohlo, na spoustu věcí jsem se začala dívat jinak a brát je tak, jak jsou, jako výzvu, která má nějaký smysl, i když třeba teď hned nevidím důvod...a nebo někdy i právě vidět ten důvod, který jsem předtím nevnímala, získala jsem takový ten vnitřní klid a energii všechny ty věci kolem zvládat...