svého času bylo velmi módní hledat sama sebe, celou dobu jsem čekala, až pocítím tu potřebu taky... nějak nepřišla
místo toho jsem v obdobích svých krizí sama sebe nacházela a dalo by se říct potkávala se a poznávala... výborné byly dlouhé procházky (nevím proč, ale táhne mě to většinou na hřbitovy), hodně samomluvy (v duchu, nenechám se zavřít do svěrací kazajky) a nahlížet na sebe jako na cizí (těm totiž mnohem víc promineme)