Monty, také tě oblibuji.
Dávám to za příklad stachanovství, jelikož mám osobní zkušenost, že je to otázka priorit. Vždycky jsem byla chudá a zadlužená a jak to vypadá, asi na tom nic do budoucna nezměním,i když mi Peťka vysype celou svou výplatu včetně svých skromných překladatelských honorářů), ale vždycky jsem se postarala o malé děti nebo o nemocné lidi. Jde o to nebýt naprsená a hrdá a nemít chorobnou potřebu nezávislosti, nemít osypky z představy, že bych měla někomu za něco děkovat nebo mít na paměti, že mu to nějak musím(chci) oplatit.
Já se málokdy nasírám, ale Alraune mě tenkrát nasrala forever, nikdy mi nikdo neřek ve virtualitě nic sprostšího než, že jsem si mohla dovolit válet doma prdel s umírajícím manželem.
(právě jsem splnila očekávání jisté skupiny na fb, takže mohu pokračovat v práci
)