Normální matka nepřipustí utrpení dítěte, ale ne vždy ho vidí. Já nechci říct, že mladej trpěl, ale musím připustit, že do jisté míry jsme trpěli všichni

Prostě si myslím, že "vše pro dítě" je matčina představa o tom, co je "vše pro dítě" a nemusí to tak nutně být.

Úděl maminky "napodruhé ve vztahu" je soustavně, denodenně obrušovat hrany, někdy je to pěkně vysilující. Nemyslím si však (nebo si to nedovedu představit), že jde na 100% říct, tak a ti si spolu nesednou, tak smolík. Mí chlapci začínali jako parťáci, bouralo se a stavělo, jo, jsou to dojemná fota chlapečka na střeše.
Jak to bylo dooprady? No mělo to určitě dobrý konec, málokdo nám v krizi pomohl po všech stranách víc než dospělý syn, ale..

No jak se pozná ta chvíle, že to nepůjde?