Diskuze je dlouhá, a jsem dost pozadu se čtením, ale Monty, perlíš jako vždy. Ocituju, aby bylo jasné co komentuju.
"A hrozně mě baví, když to tu čas od času Libik, kterýho mám jinak ráda vydává za negativní příklad nějakýho stachanovce a radostného budovatele kapitalismu, protože nic bych si nepřála víc než NEMUSET pořád pracovat. Co to je, mít v rodině dva příjmy, to jsem zjistila až ve čtyřiceti. Proto mě tak ukrutně dojímají prohlášení lidí, co to nezažili nikdy a představují si to jako Hurvínek válku."

Dojemné jsou na tom hned dvě věci.
1)Být samoživitel v režimu široké pomoci okolí je na samoživitelské poměry dost luxus. Jsou mraky samoživitelek (i tady na rodině takové jsou), které to táhnou samy po všech stránkách, tj. děti stále u sebe, práce, hlídání minimální, nebo placené. Ale z toho jak o tom píšeš to vypadá že jsi jediná na světě kdo to kdy prožil (a protrpěl).
2) Ty sama jsi spoustu dalších variant nezažila. Nevíš jaké je to být na mateřské a opravdu se tomu dítěti věnovat 24/7. Nevíš jaké je to mít víc dětí a koučovat rodinný cirkus. Nevíš jaké je to nemít vůbec žádné hlídání. Atd. A upřímně, většinu z toho si představuješ jako Hurvínek válku
Nikdy ti to ale nebránilo se k podobným věcem vyjadřovat, hodnotit ty kteří to reálně žijou a radit jim jak to dělat líp.

Nicméně, aby nebylo mýlky, já pozici samoživitelek považuju za těžkou, absolutně nezáviděníhodnou a klobou dolů před každým, kdo to úspěšně táhne sám a dožije se dospělosti dětí ve zdraví fyzickém i duševním.

2)