Já pohádky obecně ráda mám, ale nějak s léty čím dál míň. Třeba letos jsem si uvědomila, jak mě neskutečně iritují pohádky Obušku, z pytle ven, Dařbuján a Pandrhola a Princ a Večernice.
V Obušku, z pytle ven vidím neschopného pitomce, který si umí nadělat děti, ale místo aby někde vzal za pořádnou práci, drnká si se spokojeným výrazem na loutnu, zatímco jeho děti mají hlad.
V Dařbujánovi mě štve všechno od léčení těstem přes nesmyslné rozštípání postele a utrácení všech manželčiných úspor v hospodě po třech letech bez práce až po pivo tekoucí v potoce.
No a prince Velena z Prince a Večernice bych za ty jeho kiksy fackovala od začátku do konce.
Mám ale třeba moc ráda S čerty nejsou žerty a Anděl Páně 2 (pokud v sobě umlčím otázky typu nač má anděl Petronel křídla, když v nebi neustále běhá po schodech, nebo proč je Jidáš v nebi, a navíc ve věku dítěte, když v dospělosti spáchal sebevraždu).


Ad filmy, které nemám ráda:
Star Wars, Pán prstenů (knihy jsem kdysi vzdala v půlce Dvou věží), nebavěj mě marvelovky, ze starších filmy s Funésem (zejména ne četníci nebo Fantomas), nemusím Vinnetoua. Zatím jsem neměla odvahu podívat se na sérii Fifty Shades, protože už jen první knížka mě tak otrávila, že jsem nesáhla po dalších.