Katko,
mně na Stmívání vadí hlavně celý ten princip (přečetla jsem to) - ta holka NIC nedělá, v podstatě sedí v koutě a čeká, až jí někdo zachrání, až za ní někdo vyřeší všechny problémy. Někde jsem četla takové pěkné srovnání - když se Hermiona pohádá s Ronem a Ron odejde, tak Hermiona pokračuje v zachraňování světa. Když se Bella rozejde s upírem, tak jí nenapadne nic lepšího, než skočit z útesu (přičemž doufá, že upír jí zachrání).
Vzhledem k tomu, že se na to u nás dívaly pubertální holky, tak jsem měla potřebu s nima o tom mluvit, že kvůli chlapovi se z útesů neskáče a že pasivní čekání, že mě někdo bude furt dokola zachraňovat, je velmi nekonstruktivní a nebezpečné.

To už se mi od stejné autorky líbil víc Hostitel, kde je tady taky tý romantiky až až, ale alespoň ty lidi nejsou takový unylý lemry, jako Bella.