jsem z toho trošku perplex. Před mým prahem lépe řečeno před mými tůjemi nebyl žádný bordel ve smyslu odpadu, celkem to tam udržuji, pro papírek či vajgla (cizího, vlastní se tam nikdy nevyskytne) se vždycky ohnu. Je tam tedy v lednové šedi napadáno jehličí z těch tůjí.
Vyčápla jsem jí, když jsem zajížděla do ulice, jakmile spatřila mé auto, vzala to úprkem do svého objektu. A já mám teď nesmyslné puzení to tam jít vyčistit zubním kartáčkem, ale kašlu na to.

Může mi nějaká úklidná žena přiblížit hnutí její mysli?
(beru zpět svá vyhlášení o potřebě harmonie , co jsem provolala ve vedlejší diskusi, co je moc, je moc)