Tinúviel:

Ale teda aby sme si to zosumarizovali tú situáciu rodín s deťmi:
- štát nemá pomáhať - tak stát už ale pomáhá poměrně hodně, ne? (Namátkou není nutnost platit za děti pojištění, dotovaný školky, lidušky, školní obědy, jízdné zadarmo, tříletá mateřská...)

- na pomoc od rodiny alebo komunity tiež nie je morálny nárok - bavíme-li se o zdravých lidech se zdravými dětmi, tak si myslím, že fakt není. Jak by sis to konkrétně představovala, ten "nárok"? A líbilo by se Tobě jako členovi komunity, kdyby za Tebou někdo přišel s takovým "morálním nárokem", a že mu máš jít pomoct? Nikdo přece neklade meze DOBROVOLNOSTI, a pokud se budeš chtít podílet jako tetička nebo babička, tak to můžeš dělat podle libosti

- uskromnenie je možné len do určitej miery, lebo keď rodičia nezaplatia dieťaťu lyžiarsky výcvik, tak ho ťažko poškodzujú a radšej ho nemali mať - to považuju za naprostej nesmysl a lyžařskej výcvik za naprosto zbytnou hovadinu, která stojí spoustu peněz a k ničemu není (myslím plošně, pokud někdo rád jezdí na hory, tak samozřejmě ať si jezdí). Pokud by někdo neměl děti pouze kvůli obavě, že jim nebude moct zaplatit lyžařský výcvik, tak si o něm pomyslím, že je magor.

takže výsledok je, že viac detí môžu mať len tryskomyši a boháči?

No, myslím, že když si někdo pořídí víc dětí, tak by měl počítat s tím, že je bude muset nějak obstarat, a že to starání by mělo jít hlavně na JEHO účet. Jestli to bude znamenat, že se stane tryskomyší, nebo že se v něčem omezí, případně jestli je boháč a bude si to moct dovolit, to je vcelku jeho věc.