Vůbec nevím. Teda vím, vidím výtvory, ale přístup paní učitelky k výtvarce ani neznám a je mi i celkem jedno. Mé prvostupňové dítě má totiž nulový talent a to druhostupňové je jen o nepatrnou trošku lepší. Jsem ráda, že už nekreslí hlavonožce a beru to tak, že je dobře, že je to baví, a že rádi tvoří ve škole i doma. Taková art terapie.

Co jsem zažila výrvarku na zahraniční škole, kde se trénovala hlavně technika, ale nakonec byly všechny obrázky stejné a úplně to zabíjelo kreativitu, tak jsem za český přístup "hlavně, že si hezky hrajou" docela ráda. Přijde mi, že stresu mají v jiných předmětech dost a tohle jsou snad jediné předměty kdy můžou fungovat trochu svobodně, ale je mi jasné, že je to dané hlavně tím, že ohledně výtvarky nemám zrovna u těch našich dětí vůbec žádné ambice.