"My blbci co jsme šli za prumku (jj tak se o nás v osmičce mluvilo, blbci co nemůžou na gympl)"

Tohle vůbec nechápu. S blbci a inteligenty jsem měla zážitky v 7. třídě a dodnes mě to štve.
Chodila jsem na výbornou jazykovou ZŠ, bezvadná atmosféra, vyučující, prostě to fungovalo. V 7. třídě nás přestěhovali o pár stanic metrem dál – do Horáčkovky – stěhovali jenom žáky a s námi asi 3 učitele z celé školy. Vrhla se tam na nás banda učitelů, z nichž někteří na nás úlisně syčeli, že jsme ty "vybrané, inteligentní, geniální děti" a bylo vidět, že to těší hlavně je (že konečně pracují v pořádné škole).
Před pár dny jsem po dlouhých letech mluvila s kamarády z druhé strany, jak to prožívali. Tedy s těmi, co původně chodili do Horáčkovky, ale najednou je vyhostili jinam, protože oni, coby blbci, museli udělat místo těm vybraným geniálním dětem.
Dodnes je to dere (a mě teda to, co ti samí učitelé vykládali posléze nám, taky). Mimochodem oba, kteří byli coby blbci vyhoštěni, uči na prestižních VŠ v Praze a hodně jsem se od nich v životě naučila