Libiku, byly jsme spolu samy asi do 3,5 let, ale to si moc nepamatuje. Pak jsme se potkali se současným mužem a myslím, že celé dětství si docela užila, choval se k ní vždycky stejně jako k vlastním dětem, co se nám pak narodily. Určitě nestrádala, ale spíš mi mrzí, že nepoznala biologického otce, on ji měl hodně rád. Ale jsou děti, co s nimi život zamává hůře. Spíš ten červíček bude hlodat, to si i myslím, že je lepší, když toho rodiče má šanci poznat, ale už to tak je. Ono dětí, co nezná svého otce je... Ale měli jsme maturák, tak tam samozřejmě jsem si tak vzpomněla, jak by byl asi pyšný.