Zasjaj, díky! A zdravím. Ty jsi nějaký kosmírný tvor pro mě, protože dogma hnusnosti umělých květin já mám vštípené už z rodiny. Pamatuju si, že jako dítě jsem byla heretik, ale tajný. Dala jsem si práci, aby to nikdo nezjistil, ale byl to hlavní důvod, proč jsem chodila s babičkou ráda na hřbitov, bylo jich tam fůru, fůru a bylo možné je osahat. Pořád si ten pocit pamatuju. Pak nějak v adolescenci jsem se od toho disociovala . Umělé květiny mi zmizely z obzoru do doby, než začal chodit nejmladší, který miluje VŠECHNY květiny a nedělá rozdíl mezi umělými a opravdovými, a vzal to rovnou s commingoutem. Takže už i já jsem koupila umělou pivoňku. Odříkaného chleba největší krajíc. Ochraňuje ji jak oko v hlavě už několik let. Jednu dobu jsem zpívala s kapelou, kde jsem nosila látkové kytky v drdolu, pořád je mám, ono to stojí fůru peněz a běžný lakomec to jen tak nevyhodí. Malý v předškoláckém věku měl oblíbenou aktivitu dělat z nich výstavu a vyfotit to mobilem. Teď, jak je ve škole, tak už ví, že je to trapný. Nakonec se zbaví i pivoňky a já budu ještě brečet .