Tante, pro ně to byl jeden z organizačních prvků, jimiž se člověk zabavuje po ztrátě. Sedli si se mnou a řekli, tak a my budeme malé platit to a to a chtěli bychom to a to. Chtěli tehdy, aby chodila do Skauta, sami se necítili na výchovný vklad a tohle jim přišlo jako jakýsi zástup táty, co má učit otužilosti a pravdě, vhodné. Pro mé dítě to byl nesmysl, vyšumělo to, už jsme se k tomu nevraceli.

Ale s penězi obřadně přicházejí a trvají na nich. (jednou se mi povedlo zapálit obálku o svíčku), byly doby, kdy mi to hodně pomohlo