ToAr, všichni Němci nebyli fašisti ani nacisti, hodně jich bylo antifašistů, ale těsně po válce to bylo všechno jedno, Němec jako Němec. Postiženým se nedivím, kdyby mi vyvraždili celou rodinu, taky bych asi nerozlišovala.

Četla jsem zajímavou knížku, název si nepamatuju, ale byla o dětech nacistických pohlavárů. Že jako malé děti svoje rodiče milovaly. Žily v přepychu. Když ale povyrostly a zjistili, co rodiče dělají, že třeba milovaný táta je velitel koncentráku a vraždí lidi, tak mnozí se s vlastní rodinou rozešli a svoje rodiče začali nenávidět. Někteří se i nechali přejmenovat a cestu k rodičům si našel málokdo. Ty děti taky za nic nemohly, ale nesly v sobě pocit viny za rodiče. Takových lidí máš v Německu, a nejen v Německu, hodně.