karino, zatím vyhledej "pomoc" sama..."pracuj" na sobě sama, můžeš být tak nějak mimochodem pilířem ve vašem vztahu, taková jistota...někdy je to dobrý odrazový můstek pro toho druhého..
I ta studia chorob mají nějaký byť třeba vědomě skrytý důvod, může to být třeba onemocnění kolegy, uvědomění si věk, kdy můj předek zemřel, problémy oběhové a s tím související dál se nabalující problém...může být toho tolik.

Chlapi mají jinou depresi, než ženy...a někdy to ani není deprese v pravém slova smyslu, jen ztráta smyslu života, ztráta smyslu něco dělat, tvořit, těšit se na něco.

Znám pána, který opravdu dennodenně seděl po příchodu z práce u netu a hledal své choroby. Kompletní vyšetření s konečným výrokem "zdráv" nic neřešilo protože "co když se něco přehlédlo" anebo "co když včera mi nic nebylo a dnes má příznaky mrtvice".
ten jeho stav byl už chorobný, ulpívající.
Nakonec se ukázalo, že to má svou příčinu, kterou stačilo zvědomit. byla to utajovaná "strašlivá" nemoc jeho bratra, kterou před ním rodiče tajili. nechci psát víc, ale - pán je OK.

Ještě mě napadlo, zda nemůže mít manžel úzkostnou poruchu...panické ataky, muži to dost tají i před blízkým okolím...a hodně moc se toho bojí. K smrti bojí a velmi to bere energii do života.