Mám takový docela dobrý trik...pokud má někdo představivost, což má většina lidí...a chuť se kouknout , "nacítit".

Není to z mé hlavy, kdysi jsem to četla v radách nějakého psychologa, který působil v oblasti lidských vztahů.
Říkal, že má v pracovně velký obraz a lidem, kteří se chtějí rozvádět, rozcházet (většinou v dlouhodobých vztazích nebo ve vztazích s dětmi) říká, aby si představili, že na tom obraze jsou oni...
Jednou v rámci stávající vztahu, nacítí se na to, jak jim je...jak se vedle těch lidí cítí, s partnerem, pak i s dětmi, v tom domě...atd.
A potom a´t se podívají na to, myslím podívají opět představou s pocity, jak se cítí, pokud by byl místo partnera na tom místě někdo jiný, milenka jako životní partner, jiný domov, jiné děti...

Já se inspirovala - a pro sebe nepoužívám obraz obrazu , ale bílý papír...představím si situaci a vnímám pocit, které se k ní vážou.
je to vlastně takový vhled do možné budoucnosti .

Ty pocity (zvlť ty v těle - stažený žaludek, stažený krk, "otevřené" srdíčko atd...) řeknou hodně, stejně jako v běžném životě. Není od věci se takto zkusmo podívat...a pokud nám plesá nadšením ze samoty...z toho, že jsme se nějakého člověka "zbavili"...no tak je na místě o tom i třeba fakt reálně pouvažovat.
Pokud se nám všechno stáhne a není nám z toho dobře, pak bych se do toho velkého kroku (zatím) nepouštěla.