Paradoxně takové situace zažíval můj muž v práci. Já jsem ze svého zaměstnaní odejít v akutních situacích nemohla. Takže když naše dítě dostalo horečku ve škole,volala učitelka do práce mému muži. Mají čistě pánský pracovní kolektiv. To bylo keců, že jede pro dítě a domů se o něj postarat. Co to jako je? Že to nebudou tolerovat bla bla bla... Ejhle, uteklo pár let, kolegové postupně založili rodiny a teď? Furt je některý z nich na očr, během pracovní doby odbíhají s dětma na očkování, na rovnátka... ale už o tom nikdo nemluví,je to přece v pořádku. Z čehož plyne poučení: dokud nezaziješ- nepochopíš.