Přidat odpověď
U nás zaskakovat moc nejde, protože každý má svůj úkol a jak si ho rozplánuje, tak ho má. Když chce jít na dovolenou nebo má jiný výpadek, tak smůla, nikdo to za něj neudělá a třeba na tu dovolenou se musí dopředu připravit. Jinak se samozřejmě pracuje tak, že úkol spíš řeší víc lidí, protože pro jednoho je to příliš a jeden záměr "uživí" více lidí. Pro matky s malými dětmi pak není problém domluvit si částečný úvazek nebo takový díl, který stíhá, na nějakou pracovní dobu se v akademické sféře moc nehraje.
Na druhou stranu, zaměstnavatel požaduje nějaký výkon a může mu být p*d po tom, co a jak má pracovník doma. Pokud nastoupil do práce a akceptoval tamní podmínky, očekávala bych, že má podobné záležitosti nějak ošetřené. Nemusí to být zrovna děti, jedna kolegyně má invalidní maminku... atd. Jsme lidi a každý může mít různé potřeby, ale... zcela otevřeně přiznávám, že občas v duchu doutnám, když se odpoledne ozve nemocnice, že má pro nás vzorek, a laborantka se v půli procesu zpracování zvedne a odchází a nechá mne tam samotnou, protože děti. Studentka, která řeší můj výzkumný záměr, má výjimečně nemocné děti, takže je v práci týden, čtrnáct dní doma, dva dny v práci, zase doma. Popravdě by pro mne bylo skoro lepší, kdyby odešla úplně. Takže upřímně, matku s malými dětmi už bych do týmu nechtěla, ani kdyby to byla před mateřstvím nobelistka.
Předchozí