Čekala bych, co se z toho vyvine. Vůbec nic bych nepodnikala.

Já mívám krásné sny s mrtvými. Vypadá to hrozně, když to po sobě čtu, ale je to fakt. Vracím se do míst, kde jsem trávila dětství a mládí. Objevím se tam já v současném věku, ale v mém snu jsou všichni z období "před lety". Mnozí už nejsou mezi živými. Mluvím s tetama a strejdama (což jsou všichni sousedé, které jsem tak oslovovala). Ve dne si vůbec neumím vybavit, jak vypadali, ale v tom snu jsou naprosto reální. Pan Roží od hřiště je po smrti víc než 30 let, ale v tom snu s ním mluvím úplně jako včera. Všichni kolem jsou z dob mého mládí, jen já jsem starší, ale oni mě tak nevnímají...

To je magořinec. Co? Jenomže já se večer skoro modlím, aby se mi to zdálo zase. Já mívám sny na pokračování. Tohle se mi zdálo už několikrát Pokaždé byl jiný děj, ale vždycky to bylo krásný.