Co nechápu, je to nestíhání něčeho na prvním stupni. Jo, na druhém stupni, kde mám na každou látku z matiky dvě hodiny (opravdu rozpočítáno, navíc bez odpadlých hodin, kterých je tak 10 za pololetí), tam už teď jsem skoro měsíc ve skluzu, není kde brát, když má člověk své 4 hodiny týdně, ze kterých každý měsíc 1 - 4 odpadnou. To je fakt tak akorát odemlít si svoje a děti ať se naučí doma, což je naprosto proti mému přesvědčení a hodně s tím bojuju.

Ale na prvním stupni je neuvěřitelného prostoru. A vůbec není potřeba jim brát výchovy, jak se někdy děje.
Před třemi roky nám dostavovali tělocvičnu, měli jsme o měsíc zkrácenou výuku (ale učitelé do práce chodili a hlídali děti, kterým rodiče jiné hlídání zajistit nemohli, aby někdo neměl pocit, že jsme měli 4 týdny volna navíc....učit je mnohem méně vysilující než taková měsíční hlídárna), takže na nejnáročnější třídu prvního stupně (3. třída) jsme měli jen 9 měsíců....30 dětí ve třídě, z toho 8 s nějakým podpůrným opatřením....a stihli jsme probrat a procvičit vše, žádné úkoly na prázdniny, v týdnu jen 1 úkol denně od pondělí do čtvrtka...po prázdninách přebíraly děti 3 nové učitelky a ani jedna si nestěžovala, že by děti něco neuměly, že by musely něco dohánět, první čtvrtletky dopadly lépe, než je obvyklé, jak poznamenala metodička prvního stupně...

Tak jak může tak strašně chybět 1 týden, kdy se nejede na plný plyn? Co dělají ve škole, když pak musí ve dnech volna vyplňovat kdovíkolik stran z každého předmětu? To mi teda fakt hlava nebere.