Tak to já nejsem v žádném případě. Jsem měkoň, jak v tom smyslu, že se hroutím z "blbostí" a jsem poměrně sebelítostivá, tak v tom smyslu, že jsem hodně empatická a když se mi někdo svěří se svými problémy a bolestmi, dokážu se do něho vžít a nikdy to neodbudu nějakým tím " ále, to nic není". Snažím se ho pochopit, utěšit, ujistit, že mu rozumím a zároveň se snažím nalézt řešení, pokud to nějaké řešení má.
Nesnáším "tvrďáky" bez srdce a pochopení pro slabosti jiných.