Kudlo,
to ale pro mě není „stěžování“, v kontextu toho, cos psala v zadání (viz „já to měla taky těžký, tak to přece taky vydržíš“), to je normální konstatování událostí, jak je život přináší – kolegyně/kolega je jednou vytočenej, protože trčel cestou v zácpě nebo dostalo dítě pětku z důležitý písemky, tak to sdělí, čímž to „ze sebe dostane“, ostatní to vezmou jako informaci tohoto typu a pokývají hlavou nebo řeknou něco ve smyslu „to je blbý“ nebo „chápu, že to nasere“, pak pokud je čas a dle míry vytočení nasdílí vzájemně historky o tom, co se v tomto směru stalo jim nebo jejich otcům, matkám, sestrám, bratrům, kamarádům atd. a jede se dál. Druhej den zase přijde radostnej, protože cesta do práce byla skvěle průjezdná a dítě dostalo jedničku, načež se vše výše uvedené opakuje, pouze se znamínkem plus (tzn. místo „to je blbý“ se jede v módu „to je dobrý“).

V takové situaci přece nikdo nechce nějaký okázalý soucit nebo dobrou radu.