Šmarjá, Kat, asi jen "koupení rohlíků" to nebude, to je prostě jeden z projevů nějaké úzkostné poruchy, například.
Prostě máš dítě v určitém věku a to v určitém směru vybočuje z širší normy.
Mně přijde normální a správný řešit to s odborníkem a ne se utěšovat tím, že "z toho vyroste". Mmch., právě to neřešení problémů směrem od rodičů je poměrně častý důvod pozdějšího špatného vztahu dítěte směrem k nim. Nemusí to být rovnou trauma. Stejně jako přehnaný řešení. Od toho právě ty normy jsou. Je to takové vodítko.