Lassiesevrací, moje dcera řekla to samé: že si bídy užila v životě dost a že bude dělat všechno pro to, aby její děti bídu nepoznaly. A to jsem neměla jedinou exekuci a měli jsme vlastní bydlení. Nebydleli jsme na ubytovně ani v nájmu. Snažila jsem se, aby mohla jet na hory, zaplatila jsem jí roční výměnný pobyt v Německu (byl teda dotovaný Česko-německým fondem budoucnosti, ale i tak to bylo 50.000,- Kč). Jenže jsem obracela každou korunu a počítala, co si dovolit může a co ne. A můžu říct, že se dcera i její manžel opravdu snaží. A když vidím, že se oni snaží, snažím se jim pomáhat, co to jde. S hlídáním dětí, radou do života (ne nějakými nevyžádanými kecy, ale spíš upozorněním, kde a na co si dát bacha, aby si nenabili hubu). Tak doufám, že to tak bude fungovat a že se oni ve svém životě zase dostanou o level výš. Stejně jako jsem se dostala já o level výš, než byli moji rodiče.