Větře,
jenomže to není udržitelný stav.
Bejt prodělečnej, aby měl Vítr pěstřejší svět, je prostě možné jen dočasně. Pak dojdou prachy, přijde nemoc, přijde krize, a najednou člověk,co s láskou vozil sejra, zjistí, že je v prdeli. Že se roky pinožil, všichni mu chválili oštěpky, ale když dojde na lámání chleba, sám na ten chleba nemá.

Já se na ně nekoukám skrz prsty, je mi jich upřímně líto. Protože vidím ty mraky práce a zdrojů, které do toho za ta léta nainvestovali, aby nakonec zjistili, že ten svět byl krásnej jen naoko a celý to funguje jen když jseš mladej, při síle a zvládneš to celý dotovat a sponzorovat a nevadí ti, že to děláš na úkor své rodiny.

Podnikání s výdělkem možná postrádá tu romantiku, ale zato to může fungovat dlouhodobě a může to přežít výmoly v cestě, když se nedaří.