My jsme teda na koleji hodně vařili. Ne že by menza nevařila, ale my jsme nějak nestíhali její provozní dobu Na koleji jsme sice nesměli mít žádné elektrické spotřebiče, na to musel být extra poplatek, ale schované ve skříni nikdo nekontroloval. Tak jsem tam dotáhla spirálový rychlovařič, remosku, žehličku a další, to se doma válelo, protože po smrti rodičů se to nepoužívalo, že. A tak se tam vyvařovalo a hlavně peklo! Běžně jsem pekla bábovku, v našem podání teda "ešusovku", protože jsme neměli bábovkovou formu, taky maso se peklo, ba dokonce jsme si v remosce troufli na větrníky. Na první várku ještě nebyla remoska rozpálená, tak byly tvrdé jak broky (to pak sežraly labutě na Vltavě), ale další ušly. Ale ty zásoby poživatin! Já tam měla i ždibec rumu do pečení, v lahvičce od Alpy, to jsme tam jednou vyžáhli při nealko mejdanu. Jó, koleje a zlatá doba našeho mládí, to byly časy!