monam,

hudební výchovu u mě ve třídě učí kolegyně z paralelky, doplňuje si tím úvazek, zatímco já mohu učit na druhém stupni (fyziku nebo matematiku). Ale v minulé třídě jsem učila i hudební výchovu a děti to prý bavilo, uměly, co umět měly. Jen pro mě to byl mnohonásobně větší záhul s přípravou, i několik hodin jsem chystala každých 45 minut, aby to mělo hlavu a patu. To, co běžný hudebkář zahraje na klavít, tak jsem dohledávala na internetu, (jsou tam doprovody ke všem písním z nejvíc používané učebnice na HV, takže didakticky se to dá zvládnout). Byl to hendikep, že nejsem hudebně vzdělaná, ale ne že by to nešlo. Jen ta dřina pro mě je neúměrná tomu, co to dá těm dětem, takže jsem ráda, že HV učit nemusím. A o tom to je, na prvním stupni nic výjimečného, že si kolegyně v paralelkách vymění výchovy tak, aby každá učila to, co má radši.

A mě třeba baví i ta VV, PČ a TV. Máme společný tělocvik s tou druhou paralelkou a kdo tvoří hodiny TV? Kvalifikovaná kolegyně tělocvik moc nemusí, takže je ráda, když já to vymyslím a zorganizuju, ona vždy udělá s dětmi rozcvičku (protože já jsem tlustá koule a moc bych toho těm dětem neukázala) a pak se dělíme o dopomoci a záchrany na nářadí. A teď, když obě suplujeme na druhém stupni matematiky za odešlou matikářku (od listopadu, takže už poměrně dlouho), tak jí se to kryje s tím naším společným tělocvikem, takže já vedu hodinu pro obě třídy. Naštěstí mám asistentku, bez ní by se to zvládalo mnohem hůř.

Já bych ani bez výchov učit nechtěla. Mám to všechno provázané. Taky když se mě ředitel ptal, čeho bych se vzdala ve prospěch té studentky, co ji mám ve třídě, tak jsem řekla, že ničeho. Naštěstí ho zaujal můj návrh, že se nemusím vzdávat předmětu, aby u mě mohla být, že ji nechám učit vše, jen ne předmět jako celek. A i ona mi pak řekla, že jí to takhle vyhovuje mnohem víc.