Jo a přesně v tom věku, ve kterém je tvoje dcera, mi k samým jedničkám vycházela trojka ze zeměpisu. Neuměla jsem ho a nevěděla, jak se ho naučit. Nemám pocit, že by mi kdy k něčemu byl, akorát jsem občas za blbce, protože nevím, kde hledat Barmu nebo Kongo. Jako trefím světadíl, to jo...

Přesto by mě nenapadlo, že by měl být zeměpis třeba jen rok...vždyť každý rok se učí o jiné části světa a z jiného úhlu pohledu, tak jak by se z toho vybíral ten roční základ pro všechny?

Já mám pocit, že právě ten základ je ve všech oblastech rozložený do těch alespoň dvou, ale většinou čtyř let, protože míň je prostě málo.

Problém vidím spíš v tom, že se učí často příliš mnoho nad ten základ. A je to velmi často proto, že při studiu jde učitel strašně do hloubky a úplně ztrratí představu, kde ten základ je. RVP většina nechápe, protože to je při studiu vedlejší, pořádnou didaktiku nemají. Zažila jsem didaktiku zeměpisné části oblasti Člověk a jeho svět pro 1. stupeň, byla to skvělá přednáška ze sociální geografie, bavila mě, ale o tom, jak ve čtvrté a páté třídě učit vlastivědu a od první do třetí třídy prvouku, jsem se nedozvěděla ani slovo. Takže jsem klidně mohla dojít k závěru, čtvrťák musí umět vyjmenovat všechny státy EU včetně roku, kdy který vstoupil, protože od toho se přeci odvíjelo další dění v Evropě....a bohužel to tak i je....řada učitelů zrovna tohle po dětech chce...
Přitom v RVP je jako učivo: Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování a k tomu výstupy po páté třídě, které by se toho učiva měly týkat:
ČJS-5-1-01 určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu
ČJS-5-1-02 určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě
ČJS-5-1-03 rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí
ČJS-5-1-04 vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického
ČJS-5-1-05 zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích
ČJS-5-1-06 rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

Jenže většina učitelů skončí přečtením toho učiva a pak koukne do učebnice, tam jsou státy většinou uvedené, často v poznámce někde mimo hlavní těxt, ale je to jedno, je to v učebnici, takže páťák se učí vyjmenovávat státu EU a roky, kkdy který do EU vstoupil.

A podobné je to ve všech předmětech, přičemž mám pocit, že na druhém stupni je to ještě horší než na prvním. Pak se divíme, že jsou děti znechucené, když do nich valíš pro ně zcela neuchopitelné informace příliš brzy a ještě pro ně nezajímavým způsobem. A protože fyzice rozumí většinou jen fyzikové a fyzkáři, tak se na děti buď hrne hodně, protože ten někdo, kdo fyziku umí do velké hloubky, takže má zkreslené představy o tom, co je ten potřebný základ, nebo proto, že fyziku učí někdo, kdo jí nerozumí, a pak do dětí valí vše, co najde v učebnici a ještě způsobem, který děti nemají šanci pochopit, protože se to scukne na ty vzorečky a výpočty .