Libiku,

ale "říkat všechno" a "nic netajit" přece není totéž.

Říkala to tu třeba Angrešt, že některý věci neříká ne proto, že by je chtěla tajit, ale proto, že manžela nezajímaj. Ale kdyby zajímaly, tak by se podělila velmi ráda.

Mě nenapadá nic, co bych manželovi nebyla ochotná říct, kdyby to chtěl vědět, ale neznamená to, že mu říkám o každým svým s prominutím pr.du. A jako bez soukromí si kvůli tomu fakt nepřipadám (samozřejmě to k tomu chce i protějšek, kterej není inkvizitor a nepodrobí Tě denně křížovýmu výslechu, co jsi dělala každejch pět minut z toho dne, ale to předpokládám, že doma asi většinou nemíváme)