"zařvat, nakrknout se, a odeslat kamsi.."
No jo, no. My, co k tomu máme sklon, kdykoliv se nám něco nělíbí, se musíme neustále ovládat a tvářit se, že vlastně v poho. Mám chuť řvát, kdykoliv přjdu do obýváku. Zrovna teď jsou tu na pohovce mandolína, kytyra, ukulele a citera, talíř se slupkami z mandarinek, z manga, deka, ručník, baterka, časopis o astrofyzice a tři liché ponožky. Nemám si kam sednout a MM (autor stavu gauře) se šťastně sprchuje v koupelně.
Stojí mě to neustálé sebeovládání, abych nebyla jak má nervní matka. Manželství ze mně v podstatě udělalo zenového mistra s konstatntním přiblbe vyrovnaným úsměvem, ale nějaké úsilí mě to stojí.