Monty, první příběh je tak z roku 1985, vybírat si tehdy trendy, to jaksi.. Tehdejší partner měl 2x dobrou ruku na botky, k 1. Vánocům mi dal skutečně překrásné domácí pantoflíčky s labutěnkou, sháním od těch dob a už jsem je nikdy nikde neviděla, podruhé mi koupil páskové sandály na jehle a ty byly taky mimořádné. No a potřetí přinesl tuhle katastrofu. Byli jsme fakt strašně chudí, dal za to 1/3 platu, nemohla jsem ho vyslat..

Příběh s kuchyňskou deskou je zasazen do doby, kdy předchorobí mého MM kulminovalo, už jsme věděli, že něco není úplně ok, ale ještě jsme si mysleli, že je to otázka jedné návštěvy u doktora. Bylo před Vánoci a barák nám zdevastoval potkan, co si zalez do trubek mezi patry. Komplet se zařizovala kuchyně, byli jsme unavení, vystresovaní. MM byl truhlář, já jsem "chválila a povzbuzovala", říct mu tehdy "ty jo, já jsem chtěla světlou" , bych to dokonala.
Jinak tedy, začala se mi strašně líbit, je mi připomínkou, že nejsem až takový sobec..